Dnes si povíme něco o mém nejoblíbenějším wu-lungu a zároveň jednom z nejoblíbenějších čajů vůbec: železné Kuan-jin. Můžete se také setkat s názvy jako tieguanyin, železná bohyně milosrdenství nebo třeba Ti Kuan Yin. Já budu čaj nazývat železná Kuan-jin, kde Kuan-jin je jméno buddhistického božstva. Když přepíšeme čínský název čaje pomocí české transkripce, tak dostaneme tchie Kuan-jin. Česká transkripce se snaží češtinou zaznamenat fonetickou stránku čínštiny. Češtinu umíme vyslovovat všichni, takže když řeknete „tchie kuan-jin“, tak Vám budou na 98% rozumět i v čínské čajovně. Nuže, napijme se nyní spolu tohoto lahodného čaje.
Nejprve se podíváme na původ tohoto čaje. Železná Kuan-jin patří mezi polofermentované čaje označované termínem wu-lung (oolong). Pochází z místa jménem An-si, které se nachází v čínské provincii Fu-ťien. O původu čaje existuje několik teorií a legend. První zmínky o čaji z An-si pochází z období na přelomu mezi vládami dynastií Tchang a Sung. Tenkrát žil pod skálou Šeng-čchüan ve východní části hor S‘-ma mnich jménem Pchej. Pchej si často vařil čaj a tot umění naučil i místní rolníky. Ti tehdy začali čajovníku říkat posvátný strom. Za vlády dynastie Sung během éry Jüan-feng, nastalo v oblasti An-si velké sucho. I povolali mistra Pchu Cu, aby vykonal obřady pro přivolání deště. Mistní lid zavedl mistra Pchu Cu k útesu Čching-šuej. Mistr zde nechal vybudovat silnici a postavit klášter, ve kterém se usídlil. Záhy se doslechl o léčivých účincích čaje od skály Šeng-čchüan a požádal rolníky, aby ho naučili pěstovat čajovník a vařit z něj čaj. Několik stromů dokonce přesadil k sobě do kláštera. Jednoho dne, když se Pchu Cu koupal, spatřil fénixe, kterak pojídá červené výhonky čajovníku a bájného jelena, kterak se pase na listech čajovníku. Pomyslel si, že tohle musí být opravdu posvátný strom. Poté se vrátil do kláštera Čching-šuej a připravil si čaj. Během pití čaje rozmýšlel: ‚je to zázrak! Bájný fénix, bájný jelen a mnich se dělí o posvátný strom.‘ Pchu Cu od té doby pomocí čaje léčil místní lid.
U Východní skály na úpatí hor žil vysloužilý generál Wu Lung (Oo Long). Generál Wu Lung se často vypravoval do hor na lov divokých prasat a nosíval s sebou čaj, který si během lovu připravoval pro občerstvení. Čirou náhodou tak vynalezl protřásání a fermentaci – technologie pro zpracování čaje. Čaj se tím stal voňavější a sladší. Lidé rychle převzali jeho metodu zpracování čaje a takto vyrobený čaj se začal podle generála nazývat wu-lung (oolong).
Za vlády císaře Čchien-lunga z dynastie Čching navštívil učený úředník Wang Š‘-žang ministerstvo rituálů v hlavním městě. Jako dar přinesl víceministru Fang Paovi čaj z oblasti An-si. Jakmile Fang Pao čaj ochutnal, ihned seznal, že se jedná o poklad mezi čaji. I představil jej samotnému císaři Čchien-lungovi. Poté, co se císař zeptal Wang Š‘-žanga na původ tohoto lahodného nápoje, pozorně si prohlédl čajové lístky a prohlásil: ‚tvarem lístky připomínají tvář bohyně Kuan-jin, však těžké jsou jak železo,‘ i udělil čaji jméno železná Kuan-jin (tchie Kuan-jin).
Železnou Kuan-jin mám rád z několika důvodů. Je to čaj pro téměř každou příležitost. Je polofermentovaný, takže má výraznější chuť než čaje zelené, které chutnají více po trávě. Co se týká wu-lungů, řadíme železnou Kuan-jin mezi ty méně fermentované. Fermentovanější wu-lungy jsou tmavší a barvou se mnohdy přibližují červeným čajům. Fermentace je oxidace čajových lístků, ke které dochází po jejich utržení. Jakmile list oddělíte od rostliny, začne v něm probíhat látková přeměna, lístek ztrácí zelenou barvu, získává výraznější chuť, prostě řečeno usychá. Jednotlivé typy čajů se liší tím, kdy je proces oxidace zastaven. Oxidace se zastavuje zahřátím, pečením.
Čaje typu wu-lung lze připravovat jak v hliněné konvičce, tak v kai-wanu (někdy uváděn jako gaiwan, já se budu držet české transkripce). Pro přípravu světlých wu-lungů dávám přednost kai-wanu. V konvičce připravuji zpravidla pchu-er a wu-lungy tmavé. Tentokrát použiji ručně malovaný porcelánový kai-wan z autorské dílny v Ťing-te-čenu, který je kvalitním porcelánem proslulý. Obsah kai-wanu je 180 ml, cena kolem 5000 korun. Čaj budu pít z lehkého ručně malovaného pohárku rovněž z Ťing-te-čenu o obsahu 100 ml, cena kolem 700 korun.
Zalévat budu železnou Kuan-jin, která pochází z An-si, místa původu této odrůdy čaje. Je vyrobena tradiční, 300 let starou metodou, takže by to měl být čaj podobný tomu, kterého se napil císař Čchien-lung, když dal čaji jméno. Balení o obsahu 336 gramů, je nádavkováno do vakuovaných pytlíčků po 8,4 gramech, což by měla být jedna nálevová dávka. Cena tohoto čaje se pohybuje zde v Číně kolem 300 korun za 100 gramů, takže se ve výběrové třídě nacházíme v nižší cenové hladině. Tímto čajem bych se nebál pohostit návštěvu, nicméně jako dárek bych ho nevolil.
Lístky jsou pokroucené do tlustých uzlíků, hmotnost sušeného čaje je střední, barva je bahení zeleň. Podle knih by měly připomínat hlavy vážek, spirochéty nebo žabí nohy.
Čaj si tedy připravím v třídílném kai-wanu. Nádobí (kai-wan, kung-tao sklenici a šálek) nejdříve předehřeju, potom lístky jednou krátce opláchnu a začnu dělat jednotlivé zálevy. Jelikož se jedná o kvalitní čaj, tak opláchnutí ani není nutné. Dobu louhování u prvního zálevu volím 20 vteřin, další nálevy budu prodlužovat asi o 5 vteřin každý (25, 30, 35, 40 vteřin). Víc toho asi nevypiju, nicméně na obalu píšou, že je možno zalít až 9x. Čaj zalévám téměř vařící vodou (95 stupňů). Barva čaje je žluto-zelená až zlatavá, voní jemně a přirozeně po orchidejích. Pokud je vůně příliš silná nebo voní chemicky (uměle), potom je čaj pravděpodobně uměle dovoněn. Chuť čaje je jemná a lahodná, lehce nasládlá a čerstvá.
Železnou Kuan-jin si cením zejména pro její povzbuzující účinky, jemnou chuť a květinovou vůni. Tento čaj je ideální pro pracovní odpoledne, kdy potřebujete dodat energii. Stejně jako u všech ostatních čajů, doporučuji při konzumaci železné Kuan-jin na chvíli vypnout, přestat pracovat, pustit si příjemnou hudbu a jenom relaxovat, něčím se kochat či se věnovat intelektuální činnosti.
A jak pijete železnou Kuan-jin vy? Neváhejte nám napsat vaše zkušenosti a nápady na email milan(zavináč)10000salku.cz. Pokud to stihnete před publikováním dalšího příspěvku, budete zařazeni do soutěže o ručně dělaný kai-wan (gaiwan). Můžete nás sledovat i na Instagramu, kde ohlašujeme nové články s předstihem.